Pěstování
Získávání semen
Kaktusy patří mezi kvetoucí rostliny. Některé druhy kvetou jen 1x ročně, některé druhy kvetou opakovaně během jara a léta. Většina druhů kvete na jaře, ale některé v létě či na podzim. Pro získávání vlastních semen ať už pro výsevy nebo pro prodej semen je třeba trošku botanických znalostí a to především o opylování rostlin, o jejich samosprašnosti či cizosprašnosti. Samosprašnost znamená, že k získání semen nám stačí jedna jediná rostlina. Takových druhů je však mezi kaktusy málo. Patří sem např. rostliny rodu Melocactus, Frailea nebo Ferocactus glaucescens. Některé z nich se ani nemusí opylovat a vytlačují zralé plody sami od sebe.
Většina druhů je však cizosprašná, tzn., že pro opylení potřebujeme minimálně dvě rostliny od stejného druhu. Avšak pozor-nesmí to být rostliny namnožené vegetativně (z odnoží) z jedné matečné rostliny. Takové rostliny by po opylení plody nevytvořily. Musí to být rostliny množené generativně, tj. výsevem semen nebo aspoň jedna ze semen a pak druhá může být odnož. další podmínkou získání semen je, že rostliny musí kvést ve stejnou dobu. Z tohoto důvodu mají kaktusáři často ne dvě, ale až šest rostlin od stejného druhu, aby měli jistotu , že se opylení podaří.
Pokud se nám tedy podařilo, že rostliny kvetou současně, můžeme provést opylování. To se provádí tak, že se pyl z jedné rostliny přenese na pestík rostliny druhé a zase naopak pyl z druhé na pestík rostliny první. Někdy je dobré tuto činnost zopakovat víckrát během dne, abychom měli jistotu, že se vše zdařilo.
K opylování se používají různé štětečky, které zakoupíme ve výtvarných potřebách. Je dobré si pořídit různé velikosti, protože i květy jsou různých velikostí. Mezi květem např. Echinopsis a Turbinicarpus je opravdu velký rozdíl ve velikosti. Také nemůžeme jedním štětečkem opylovat vše, ale vždy jen jeden druh aby nedošlo ke křížení rostlin – tzv. hybridizaci. To není žádoucí, neboť u kaktusů se cení čistota druhu. Vůbec nejlepší je štětečky po opylování nějakým způsobem dezinfikovat např. Savem. Z důvodu zabránění hybridizace mají kaktusáři na oknech skleníků sítě proti hmyzu, aby nedošlo ke křížení hmyzem.
30.09.2015 – V. Ryšavý
Začněte si tvořit vlastní sbírku již dnes.
Přesazování
Kaktusy by se ideálně měly přesazovat každý rok. Je to z toho důvodu,aby dobře rostly a kvetly. Takhle často však můžeme přesazovat pouze menší sbírky. U větších sbírek se to většinou řeší tak, že se přesadí alespoň část, další rok další část atd. dalším důvodem častého přesazovaní je kontrola kořenů, zda nejsou napadeny kořenovkou. Do květináče nevidíme, takže při přesazování je nejlepší příležitost na kontrolu.
Květináče používáme zásadně plastové,z pálené hlíny v žádném případě. Jsou ke koupení v černé,hnědé nebo cihlové barvě.Bílou barvu nedoporučuji. zda použijeme kulaté nebo čtverhranné je už jedno, záleží na volbě každého pěstitele. Důležitá je však velikost.U kulovitých kaktusů volíme průměr květináče o něco vetší než je průměr rostliny,u sloupovitých se řídíme spíše velikostí kořenového systému popř. musí být květináč tak velký , aby se po zasazení rostliny nepřevracel.
Vlastní přesazování se zásadně liší od přesazovaní pokojových květin. Rostlinu nejdříve vysypeme z květináče. Substrát z kořenů úplně odstraníme tak, aby zůstaly pouze holé kořeny.při tom se většinou odlomí i drobné nitkovité kořínky, také zkontrolujeme zda kořeny nejsou napadené kořenovkou. Poté můžeme ještě kořenový systém zastřihnout nůžkami, podpoříme tím při začátku vegetace růst nových kořenů. Pozor!- řepovité kořeny zastřihovat nesmíme!Po očištění kořenů od zbytků substrátu (můžeme k tomu použít různé nástroje) uložíme rostliny klidně na několik dnů nejlépe naležato, aby zaschly všechny drobné ranky na kořenech a nedošlo k jejich infikování plísněmi.
Po několika dnech přistoupíme k zasazení. Většina květináčů má na dně poměrně velké otvory, které je nutno něčím překrýt, aby nedocházelo při zalévání k vyplavování substrátu. Používá se štěrk, nastříhaný plast a pod. Poté jednou rukou uchopíme rostlinu a držíme ji v potřebné výšce a uprostřed květináče, druhou rukou nebo lopatkou obsypeme kořeny substrátem. Nesypeme ho až k okraji, ale necháme místo na obsypání štěrkem nebo nějakými kamínky.To má hned tři důvody:dekorativní,dále aby se substrát při zalévání nevyplavoval ven a také aby krček rostliny byl chráněn před vlhkem. Po zasazení zásadně nezaléváme, ale naopak dopřejeme rostlinám sucho bud až do jara,kdy začne vegetace, nebo minimálně několik dnů.
Nejvhodnější dobou pro přesazování je období vegetační klidu,tj. když rostliny nerostou. Takovým obdobím je zima nebo předjaří.
17.01.2013 – V. Ryšavý
